Stará cesta… nové myšlenky..

Všichni je známe… Místa, kterými jsme prošli už tisíckrát… Kam jsme chodili opakovaně.. Místa, u kterých jsme si mysleli, že je známe, že nás nemůžou už ničím překvapit.

A pak na roky na ně zapomeneme. Přestěhujeme se. Zaplaví nás práce, objeví se nové cesty…

Jednoho se dne ale probudíme a myslím ne naši cestu. Na cestu, na které jsme znali každý kámen, každou zatáčku.

A my jdeme… Vybavují se nám vzpomínky, je to jako kráčet filmem – vidíme přesně, co se kde stalo, usmíváme se… a pak.. cvak… To tolik známé místo je najednou jiné… Stejně jako naše myšlenky..

Já si tohle užila a užívala celý minulý týden. Napřed sama, jen tak se projít, pročistit hlavu… Ale ten den ten nápad mělo plno lidí a já tam potkala hotové davy a zástupy lidí – podvod.

Ale i tak mi to pomohlo… Šla jsem tam s nostalgickou náladou a vrátila se plná nových nápadů.

Pro velký úspěch jsem se tedy rozhodla si to zopakovat. Ale tentokrát ne sama, ale vyzbrojená psem a milou společností… I když to nové nápady nepřineslo, bylo skvělé se toulat a procházet tak důvěrně známým místem.

Nicméně jeden nový poznatek to přineslo… Od zítra bych ráda zavedla ranní rutinu – mimo jiné bych chtěla přidat ranní procházku. Párkrát jsem z postele vykopala brzo a prošla se a je skvělé, jak to člověku pročistí hlavu a hodí ho to do nového dne úplně jinak.

Mám pocit, že moje “ranní rutiny” ve finále zaberou celé ráno, ale pokud mi zajistí produktivitu až do večera? Jdu do nich .-)

A co vy? Máte taky svoje cesty, kam se rádi vracíte? Nebo ranní rituály? Já si svoji ranní rutinu teprve skládám, tak budu ráda za vaše tipy :-)